Kompozice I-IV využívají auratičnosti klasické malby a potenciál metafyzické, nadčasové atmosféry tradičního žánru zátiší.
Obrazy otevírají pohled na tvary a předměty bezúčelně posazené do nedefinovaného prostoru. Některé předměty mají antikvární charakter, jiné evokují domácké prostředí, jiné jsou zcela indiferentní. Jsou postaveny vedle sebe, bez vzájemné souvztažnosti, izolované a vytržené ze svého kontextu, pohroužené do sebe. Tento dojem je ještě posílen použitím rotačních tvarů, implikujících sebestřednost a uzavřenost. Iluzivně zobrazené předměty jsou postaveny do konfrontace s černým obrysem, siluetou, která buď něco zakrývá, nebo je něčeho stopou či stínem.
Černá barva má jak symbolický, tak estetický význam. Umocňuje barokní senzualitu zobrazených výjevů a výše popsanému, surreálně abstraktnímu elementu dodává zlověstný, znepokojující charakter.

David Sowa